Osobnosti

Jan Kočandrle / 1882–1955

Narodil se 17. května 1882 v Lobzích u Plzně v rodině zámožného sedláka. Po studiích odešel jako praktikant státních drah do šumavského městečka Volar a krátce nato jako přednosta do nejvýše položené železniční stanice v Čechách Kubovy Hutě. 1. světovou válku prodělal jako poddůstojník rakouské armády na Balkáně a v severní Itálii.

Jan Milíč z Kroměříže / 1320–1374

Narodil se po roce 1320 v Kroměříži. Vzdělání získal na biskupské škole v Olomouci a vlastním studiem. Nejprve byl prostým knězem a písařem. Později jako úředník v kanceláři Karla IV. poznal život vysoké šlechty i církevní hierarchie. Pod vlivem kázání Konráda Waldhausera a opravdové zbožnosti se v roce 1363 rozhodl vzdát se hodností notáře v císařské kanceláři a kanovníka pražské kapituly i všech církevních důchodů. Toužil vychovávat lid prostřednictvím kazatelny, ze které si chtěl udělat veřejnou tribunu, odsuzovat zlořády v současné společnosti, jako byla ziskuchtivost, rozmařilost a nemravný život.

Ján Sylván / 1493–1573

Narodil se v roce 1493 v okolí Trnavy. Jako písař ve službách Jana z Lobkovic žil v Horšovském Týně. Pravděpodobně je autorem českých nápisů z roku 1558 v tamní zámecké kapli, které popisují, jak Jan z Lobkovic získal velkostatek Horšovský Týn od Volfa Dobrohosta z Ronšperka a požár Horšovského Týna v roce 1547. Při tomto požáru uhořela i jeho manželka Anna. Ján Sylván byl i zdatným obchodníkem. V roce 1560 mu byl domažlický kupec Jan Tumar dlužen za máslo 800 kop grošů míšeňských.

Jindřich Skribonius z Horšovského Týna / 1508–1586

Český teolog se narodil v roce 1508 v Horšovském Týně a zemřel 13. ledna 1586 v Praze. Jeho rodiče se jmenovali Píškovi a byli přísní katolíci. Skribonius si své původní příjmení Píšek přeložil do latiny. Vzdělání v klasických jazycích a literárních vědách získal na jihoněmeckých akademiích. Několik let byl vychovatelem v katolických panských rodinách.

Jiří Plachý (Ferus) / 1585–1659

Narodil se v roce 1585 v Horšovském Týně. V roce 1587 se přestěhoval se svým otcem Šimonem Plachým z Třebnice do Plzně. Vzdělání získal u jezuitů v Praze a vstoupil do jejich řádu. Své jméno Plachý vyměnil za Ferus. Jeho řádové jméno znělo Georgius Ferus. Od roku 1616 vyučoval v Praze filosofii, morálku a polemiku.

Josef Dobrovský / 1753–1829

Narodil se 17. srpna 1753 ve vojenském táboře u Ďarmot v Uhrách jako syn dragounského poddůstojníka Jakuba Doubravského. Změna jeho rodinného jména byla zaviněna nesprávným zápisem do matriky. Krátce po jeho narození byl dragounský pluk jeho otce přeložen z Uher na Klatovsko. Rodina Doubravských i s novorozencem jela s ním a usadila se v Horšovském Týně. Zde Dobrovský prožil své dětství a chodil do německé školy.

Josef Eckhardt / 1819–1892

Narodil se 5. února 1819 v zámožné selské rodině. Rodná usedlost „Eckhardtenhaus" stávala na západním okraji města v místech dnešní mlékárny. Do lokální politiky vstoupil v roce 1848 jako kapitán horšovskotýnské národní gardy. To byla doba velkých změn, ale i ztracených nadějí. Město získalo formální svobodu, přestalo být závislým na vůli feudála a stalo se také sídlem nově vzniklého okresu. V srpnu roku 1850 se Josef Eckhardt stal starostou města a tuto funkci vykonával až do roku 1859.

Josef Jan Littrow / 1781–1840

Narodil se 13. března 1781 v Horšovském Týně na Malém předměstí ve Svatojánské ulici. Jeho otec Antonín Littrow byl měšťanem a barvířem. Základní vzdělání získal na místní německé škole. V 18 letech odešel do Prahy, kde nejprve studoval právo a teologii. Zároveň navštěvoval všechny čtyři fakulty a poznával různé vědy, ze kterých si zvolil matematiku a astronomii k speciálnímu studiu. Vydělával si jako vychovatel ve šlechtické rodině.

Josef Marass

Kněz a spisovatel se narodil 8. listopadu 1820 v Horšovském Týně, kde také v roce 1904 zemřel. Navštěvoval gymnázium v Plzni a bohosloví studoval na univerzitě v Praze a na teologické fakultě v Budějovicích, kde byl 8. srpna 1844 vysvěcen na kněze. Kaplanem byl v Semněvicích a ve svém rodném městě. Faru získal 18. února 1861 v Semněvicích a byl tam u svých farníků velmi oblíben jako pravý a důstojný kněz. Z venkovského faráře se postupně stal osobním děkanem, okresním vikářem a čestným kanovníkem. V roce 1869 byl Marass jmenován okresním školním inspektorem pro německé školy ve správních okresech Horšovský Týn a Domažlice. V této funkci působil 16 let. Na odpočinek do Horšovského Týna odešel až v roce 1904.

Josef Raab

Proslavil se jako nadšený průkopník automobilismu v Horšovském Týně. Pocházel ze zdejší měšťanské rodiny. Lidé mu říkali „zlatý Raab" /Goldraab/, protože byl úspěšným obchodníkem se zlatem a klenoty.

Josefína z Trauttmansdorffu – Pallavicini / 1849–1921

Narodila se 22. ledna 1849 v Jemnici na Moravě v původně italské rodině markýzů di Pallavicini. Ve dvaceti letech se ve Vídni jako dvorní dáma císařovny Alžběty provdala za čtvrtého knížete Karla Ferdinanda z Trauttmansdorffu /1845 - 1921/. Manželům se postupně narodily tyto děti: Terezie /1870/, později provdaná za knížete Jana ze Schwarzenbergu, Ferdinand /1871/, padl v roce 1915 ve východním Polsku, Karel /1872/, Marie Anna /1873/, provdaná za synovce anglického krále prince Ludwiga ze Sachsen – Coburg-Gotha a posléze Gabriela /1876/, provdaná za barona Heinricha Kotze z Dobrše.

JUDr. Beno Petula / 1864–1942

Narodil se v roce 1864 v Novém Městě nad Metují v rodině krajského soudce. Vystudoval práva a v r. 1897 byl jmenován okresním hejtmanem v Tachově. V roce 1900 přišel do Horšovského Týna. Zde postupně pracoval jako místodržitelský tajemník, v letech 1911–1919 jako okresní hejtman a posléze jako místodržitelský rada /1920-23/. Už ve zralém věku, v 47 letech se oženil s Annou Beerovou, dcerou knížecího rentmistra. Z tohoto manželství vzešli dva synové: Beno a Antonín.