Městské kulturní zařízení
Horšovský Týn
Nám. Republiky 105
346 01 Horšovský Týn
Narodil se 17. května 1882 v Lobzích u Plzně v rodině zámožného sedláka. Po studiích odešel jako praktikant státních drah do šumavského městečka Volar a krátce nato jako přednosta do nejvýše položené železniční stanice v Čechách Kubovy Hutě. 1. světovou válku prodělal jako poddůstojník rakouské armády na Balkáně a v severní Itálii.
Brzy po vzniku Československé republiky přišel do Horšovského Týna, kde působil v úřadě přednosty stanice až do svého penzionování v roce 1938. Zde se také podruhé oženil s dcerou okresního školního inspektora Virginií Zischkovou. Manželství zůstalo bezdětné.
Jako správný vlastenec se po příchodu do města hned zapojil do společenského a politického dění v české menšině. Stal se spoluzakladatelem a předsedou místní pobočky Jednoty pošumavské.
Po násilném odtržení českého pohraničí v září roku 1938 zůstal jako jeden z mála Čechů ve městě. Na jaře 1939 byl jako „nebezpečný Čech" zatčen a vězněn v celách gestapa v Karlových Varech. Po šesti měsících vazby byl ze zdravotních důvodů a na přímluvu knížete Trauttmansdorffa propuštěn na podmínku, do konce války však zůstal pod policejním dozorem.
5. května 1945, hned po osvobození města, byl americkou vojenskou správou jmenován předsedou revolučního národního výboru a tento akt byl několik dnů poté schválen na 1. zasedání i českou menšinou ve městě. Tuto nelehkou funkci vykonáváal však pouze několik měsíců. Tíživý zdravotní stav a zejména neustálé osočování z přílišné loajality k Němcům /vystavování dokladů antifašistům/ jej donutilo k rezignaci.
Josef Kočandrle umřel po dlouhé a těžké nemoci 16. listopadu 1955 a je pohřben na místním hřbitově.
VK
Březen - za kamna vlezem, duben - ještě tam budem.
Prší-li na svatého Vojtěcha, neurodí se švestky.