Josef Jan Littrow / 1781–1840

Od roku 1807 vyučoval hvězdářství na univerzitě v Krakově. V roce 1810 založil hvězdárnu v Kazani a stal se jejím ředitelem. Tam byl také na univerzitě učitelem pozdějšího slavného matematika Nikolaje Ivanoviče Lobačevského. Roku 1816 byl jmenován spoluředitelem hvězdárny v Budíně.

Vrcholné období jeho vědecké dráhy začalo v roce 1819 ve Vídni, kde se stal profesorem na univerzitě a zároveň ředitelem hvězdárny. Vynalezl dialytický dalekohled, který podle jeho návrhu zhotovil optik Šimon Plössl. Vydával odborné i popularizační práce z oboru astronomie. Jeho nejúspěšnější kniha "Die Wunder des Himmels" /Zázraky nebe/ vyšla ve Stuttgartu v roce 1834. Za své mezinárodně významné životní dílo byl v roce 1837 povýšen do šlechtického stavu.

Josef Jan Littrow zemřel ve Vídni 30. listopadu 1840. Zde mu byl 26. června 1892 odhalen pomník mezi arkádami univerzity. V Horšovském Týně byla jeho jménem nazvána ulice, ve které se narodil. Na jeho rodném domě v Littrovowě ulici čp. 22 byla při oslavě 100. výročí jeho narození umístěna plechová pamětní deska. Při obnově tohoto domu v roce 1903 jeho majitel pan Antonín Čech tuto desku nahradil novou z bílého mramoru se zlatými písmeny.

Vědecké práce Josefa Jana Littrowa a jeho žáka Nikolaje Ivanoviče Lobačevského se staly v roce 1963 předmětem konference historiků v Moskvě. Na počest životního díla Josefa Jana Littrowa, hvězdáře světového významu, byl jeden kráter na Měsíci pojmenován "Taunus Littrow".

Ani Horšovský Týn nezapomíná na tohoto svého slavného rodáka a pečuje o zachování jeho památky.

SG