Ján Sylván / 1493–1573

Po smrti Jana z Lobkovic v roce 1570 se Ján Sylván přestěhoval z Horšovského Týna do Domažlic, kde se stal obecním radním. Byl velmi váženým a bohatým měšťanem. Na domažlickém náměstí vlastnil dům vedle radnice, na Bezděkově dvůr a v sousední vsi Starých Nevolicích hospodářství.

Ján Sylván zemřel 14. února 1573 v Domažlicích a byl pohřben v tamním klášterním kostele. Podle klášterní kroniky byl na jeho hrobě tento epitaf: „Jako zbožný člověk se odebral do tiché samoty ten, kterému jako chlapci dali jméno Sylva. Ján, rozvážný a moudrý senátor, spí v tomto hrobě ve věku 80 roků. Jeho rodná zem je Trnava, v Horšovském Týně byl občanem, ale poslední místo pobytu mu poskytly Domažlice...“/volný překlad latinského náhrobního nápisu/. Byl zde také namalován Sylvánův znak na čtyřdílném štítu, který se skládal ze dvou zlatých lilií v tmavomodrém poli v prvním a čtvrtém dílu a zlatých beránků s bílými ovečkami v druhém a třetím dílu. V liliových polích jsou připojeny ozdůbky různých barev: červenostříbrné, modré, stříbrné a červené, až pětinásobně spletené.

Ján Sylván se proslavil především svou literární tvorbou jako první slovenský básník, který psal v národním jazyce. Skládal latinské a české verše a duchovní písně. Měl blízký vztah k domažlickému rodáku Janu Rohovi, biskupovi Jednoty bratrské, který převzal některé jeho duchovní písně do svého zpěvníku, přestože Sylván byl katolíkem. Jeho zbožnost a nadání chválil také Prokop Lupáč z Hlaváčova, který byl v té době v Domažlicích radním písařem.

Ale o Sylvánovi se také tvrdilo, že měl rád dobré pití a skládal i světácké písně.

Základní údaje o Jánu Sylvánovi uveřejnil již na sklonku 19. století domažlický gymnaziální profesor Bohumil Strér. V roce 1957 vydala v Martině Matice slovenská faksimile zpěvníku "Piesně Jána Sylvána", který vyšel poprvé v roce 1571 v Praze a jehož autorem byl Slovák Ján Sylván, domažlický měšťan. Jako doprovodný text je v tomto zpěvníku vědecká studie o prvním slovenském básníkovi Jánu Sylvánovi, kterou na základě výzkumu v Okresním archivu Domažlice a v Muzeu Chodska napsal dr. Boris Bálent.

Potomci Jána Sylvána se usadili v Horšovském Týně, Domažlicích a Plzni. Fridrich Sylván z Feldensteina byl v letech 1623 až 1626 císařským rychtářem v Domažlicích. Na počest Jána Sylvána byla v Horšovském Týně pojmenována.

SG