Menu
MKZ Horšovský Týn
MKZ Horšovský Týn

Osobnosti

Slavné osobnosti spojené s Horšovským Týnem

Kniha „Žili v Horšovském Týně“ je k dostání v Informačním centru
5. května 50, Horšovský Týn za 35,- Kč

Tel.: +420 379 415 151
E-mail: info@mkzht.cz

Žili v Horšovském Týně- k zakoupení i online.

 

Anna Marie z Trauttmansdorffu – Lichtensteinu / 165 –1704

O životě této šlechtičny toho dnes víme opravdu velmi málo. Narodila se v roce 1651 a v sedmnácti letech se provdala za hraběte Rudolfa Wilhelma /1646–1689/, vnuka hraběta Maxmiliána, prvního Trauttmansdorffa, který získal v roce 1622 panství Horšovský Týn jako pobělohorský konfiskát. Porodila pět dětí, z nichž dospělého věku se dožily pouze tři, mezi nimi Johann Josef /1676–1713/, pozdější mojorátní pán horšovskotýnské primogenitury.

Arnošt z Pardubic / 1297–1364

Narodil se v roce 1297 v Kladsku, kde byl jeho otec hradním purkrabím. Plných čtrnáct let strávil na studiích církevního práva v Boloni a Padově. Potom se vrátil do Čech a stal se kanovníkem u svatého Víta v Praze. V roce 1343 jej papež jmenoval pražským biskupem. Dosavadní podřízení Prahy arcibiskupství v Mohuči bylo zrušeno v roce 1344, kdy papež Kliment VI. povýšil pražské biskupství, čímž český stát dosáhl církevní samostatnosti. Prvním českým arcibiskupem jmenoval papež pražského biskupa. V roce 1364 pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic zemřel a byl pochován ve farním kostele svaté Marie v Kladsku, jak si přál. Císař Karel IV. ztratil v něm svého nejlepšího přítele a rádce.

Baltazar Hostounský (Hostovinus) / 1534–1600

Jezuita, misionář a český spisovatel se v roce 1534 narodil v Horšovském Týně. Byl jedním z dvanácti českých mladíků, které v roce 1555 poslal král Ferdinand I. do Říma na studia filozofie a bohosloví. Zde vstoupil do jezuitského řádu, byl vysvěcen na kněze a byl mu udělen doktorát teologie.V roce 1564 doprovázel papežského vyslance, který měl za úkol provést v Polsku tridentská usnesení. Hostounský působil v Polsku čtyři roky a řídil tam nově založené koleje svého řádu. Odtud byl v roce 1568 povolán do jezuitské koleje v Olomouci a jmenován profesorem bohosloví. Když tam poprvé vystoupil jako kazatel, pletl si češtinu s polštinou a to způsobilo mezi posluchači takovou bouři smíchu, že nemohl svoje kázání dokončit. V roce 1569 vykonal ve Vídni čtyři slavné sliby své řehole a potom byl se šesti tovaryši poslán do Litvy, aby tam řídil nově založenou kolej ve Vilně.

Erna Haberzettl / 1901–1945

Narodila se v Horšovském Týně 29. dubna 1901 jako nemanželská dcera. Matka Erna Vítková /Wittek/ pocházela ze starého selského rodu. Otec Eduard Haberzettl, který byl horšovskotýnský lesmistr na hájence v Peřině a snad jediný evangelík ve městě, ji po roce uznal za vlastní a vzal si její matku. Později se rodina přestěhovala do Horšovského Týna /dům s brankou č. 57/.

Felix Kadlinský / 1613–1675

Narodil se v Horšovském Týně v roce 1613. Vstoupil do jezuitského řádu, ale patřil k vlasteneckým jezuitům Balbínova typu. Miloval svůj národ a český jazyk. Jeho literární dílo tvoří převážně volné parafráze cizích děl náboženskovýchovných a básnických, jimiž chtěl oživit domáci básnické tradice. V duchu módní idylické bukoliky psal hravou poezii.

František Frič / 1881–1947

Narodil se 4. září 1881 v Kunvaldu u Žamberka. V Horšovském Týně působil již před druhou světovou válkou na úřadu důchodkové kontroly. Byl také literárně činný a v roce 1923 uspořádal Sborník kunvaldský, který věnoval svému rodišti. Do povědomí českého národa se Kunvald zapsal jako kolébka Jednoty bratrské, která zde měla od roku 1457 své první sídlo.

František Neid

Když v roce 1936 vzniklo německé „Vlastivědné muzeum pro Horšovský Týn a okolí", jmenoval purkmistr Antonín Hentschel jeho správcem Františka Neida, vrchního oficiála na odpočinku. Ten začal na radnici shromažďovat historické a umělecké předměty, staré písemnosti a knihy.V roce 1945 převzal tyto muzejní sbírky František Frič a Neid se stal jeho nepostradatelným pomocníkem. Se souhlasem MNV byl přijat za pracovníka českého muzea. Sebral po okrese 60 historických předmětů a řádně je muzeu odevzdal. Pocházel z národnostně smíšené rodiny a požádal o československé státní občanství.

František Träger

Proslavil se elektrifikací Horšovského Týna. V Panském mlýně postavil na Radbuze malou vodní elektrárnu, ve které Francisova turbína poháněla dynamo a to dodávalo do elektrické sítě stejnosměrný proud o napětí 220 voltů. Výkon tohoto strojního agregátu byl 35 až 40 koní, to je 29,4 kilowatt. Tento zdroj elektřiny mu umožnil do Horšovského Týna zavést elektrický proud.Byla to převratná událost, když před Vánocemi v roce 1905 se v našem městě poprvé rozsvítily elektrické žárovky a nahradily dosavadní petrolejové lampy a svíčky.

Jan Kočandrle / 1882–1955

Narodil se 17. května 1882 v Lobzích u Plzně v rodině zámožného sedláka. Po studiích odešel jako praktikant státních drah do šumavského městečka Volar a krátce nato jako přednosta do nejvýše položené železniční stanice v Čechách Kubovy Hutě. 1. světovou válku prodělal jako poddůstojník rakouské armády na Balkáně a v severní Itálii.

Jan Milíč z Kroměříže / 1320–1374

Narodil se po roce 1320 v Kroměříži. Vzdělání získal na biskupské škole v Olomouci a vlastním studiem. Nejprve byl prostým knězem a písařem. Později jako úředník v kanceláři Karla IV. poznal život vysoké šlechty i církevní hierarchie. Pod vlivem kázání Konráda Waldhausera a opravdové zbožnosti se v roce 1363 rozhodl vzdát se hodností notáře v císařské kanceláři a kanovníka pražské kapituly i všech církevních důchodů. Toužil vychovávat lid prostřednictvím kazatelny, ze které si chtěl udělat veřejnou tribunu, odsuzovat zlořády v současné společnosti, jako byla ziskuchtivost, rozmařilost a nemravný život.

Ján Sylván / 1493–1573

Narodil se v roce 1493 v okolí Trnavy. Jako písař ve službách Jana z Lobkovic žil v Horšovském Týně. Pravděpodobně je autorem českých nápisů z roku 1558 v tamní zámecké kapli, které popisují, jak Jan z Lobkovic získal velkostatek Horšovský Týn od Volfa Dobrohosta z Ronšperka a požár Horšovského Týna v roce 1547. Při tomto požáru uhořela i jeho manželka Anna. Ján Sylván byl i zdatným obchodníkem. V roce 1560 mu byl domažlický kupec Jan Tumar dlužen za máslo 800 kop grošů míšeňských.

Jindřich Skribonius z Horšovského Týna / 1508–1586

Český teolog se narodil v roce 1508 v Horšovském Týně a zemřel 13. ledna 1586 v Praze. Jeho rodiče se jmenovali Píškovi a byli přísní katolíci. Skribonius si své původní příjmení Píšek přeložil do latiny. Vzdělání v klasických jazycích a literárních vědách získal na jihoněmeckých akademiích. Několik let byl vychovatelem v katolických panských rodinách.

Jiří Plachý (Ferus) / 1585–1659

Narodil se v roce 1585 v Horšovském Týně. V roce 1587 se přestěhoval se svým otcem Šimonem Plachým z Třebnice do Plzně. Vzdělání získal u jezuitů v Praze a vstoupil do jejich řádu. Své jméno Plachý vyměnil za Ferus. Jeho řádové jméno znělo Georgius Ferus. Od roku 1616 vyučoval v Praze filosofii, morálku a polemiku.

Josef Dobrovský / 1753–1829

Narodil se 17. srpna 1753 ve vojenském táboře u Ďarmot v Uhrách jako syn dragounského poddůstojníka Jakuba Doubravského. Změna jeho rodinného jména byla zaviněna nesprávným zápisem do matriky. Krátce po jeho narození byl dragounský pluk jeho otce přeložen z Uher na Klatovsko. Rodina Doubravských i s novorozencem jela s ním a usadila se v Horšovském Týně. Zde Dobrovský prožil své dětství a chodil do německé školy.

Josef Eckhardt / 1819–1892

Narodil se 5. února 1819 v zámožné selské rodině. Rodná usedlost „Eckhardtenhaus" stávala na západním okraji města v místech dnešní mlékárny. Do lokální politiky vstoupil v roce 1848 jako kapitán horšovskotýnské národní gardy. To byla doba velkých změn, ale i ztracených nadějí. Město získalo formální svobodu, přestalo být závislým na vůli feudála a stalo se také sídlem nově vzniklého okresu. V srpnu roku 1850 se Josef Eckhardt stal starostou města a tuto funkci vykonával až do roku 1859.

Josef Jan Littrow / 1781–1840

Narodil se 13. března 1781 v Horšovském Týně na Malém předměstí ve Svatojánské ulici. Jeho otec Antonín Littrow byl měšťanem a barvířem. Základní vzdělání získal na místní německé škole. V 18 letech odešel do Prahy, kde nejprve studoval právo a teologii. Zároveň navštěvoval všechny čtyři fakulty a poznával různé vědy, ze kterých si zvolil matematiku a astronomii k speciálnímu studiu. Vydělával si jako vychovatel ve šlechtické rodině.

Josef Marass

Kněz a spisovatel se narodil 8. listopadu 1820 v Horšovském Týně, kde také v roce 1904 zemřel. Navštěvoval gymnázium v Plzni a bohosloví studoval na univerzitě v Praze a na teologické fakultě v Budějovicích, kde byl 8. srpna 1844 vysvěcen na kněze. Kaplanem byl v Semněvicích a ve svém rodném městě. Faru získal 18. února 1861 v Semněvicích a byl tam u svých farníků velmi oblíben jako pravý a důstojný kněz. Z venkovského faráře se postupně stal osobním děkanem, okresním vikářem a čestným kanovníkem. V roce 1869 byl Marass jmenován okresním školním inspektorem pro německé školy ve správních okresech Horšovský Týn a Domažlice. V této funkci působil 16 let. Na odpočinek do Horšovského Týna odešel až v roce 1904.

Josef Raab

Proslavil se jako nadšený průkopník automobilismu v Horšovském Týně. Pocházel ze zdejší měšťanské rodiny. Lidé mu říkali „zlatý Raab" /Goldraab/, protože byl úspěšným obchodníkem se zlatem a klenoty.

Josefína z Trauttmansdorffu – Pallavicini / 1849–1921

Narodila se 22. ledna 1849 v Jemnici na Moravě v původně italské rodině markýzů di Pallavicini. Ve dvaceti letech se ve Vídni jako dvorní dáma císařovny Alžběty provdala za čtvrtého knížete Karla Ferdinanda z Trauttmansdorffu /1845 - 1921/. Manželům se postupně narodily tyto děti: Terezie /1870/, později provdaná za knížete Jana ze Schwarzenbergu, Ferdinand /1871/, padl v roce 1915 ve východním Polsku, Karel /1872/, Marie Anna /1873/, provdaná za synovce anglického krále prince Ludwiga ze Sachsen – Coburg-Gotha a posléze Gabriela /1876/, provdaná za barona Heinricha Kotze z Dobrše.

JUDr. Beno Petula / 1864–1942

Narodil se v roce 1864 v Novém Městě nad Metují v rodině krajského soudce. Vystudoval práva a v r. 1897 byl jmenován okresním hejtmanem v Tachově. V roce 1900 přišel do Horšovského Týna. Zde postupně pracoval jako místodržitelský tajemník, v letech 1911–1919 jako okresní hejtman a posléze jako místodržitelský rada /1920-23/. Už ve zralém věku, v 47 letech se oženil s Annou Beerovou, dcerou knížecího rentmistra. Z tohoto manželství vzešli dva synové: Beno a Antonín.

Ludvík Schötterl

Byl pravděpodobně synem Františka Schötterla, zemědělce v Horšovském Týně, Pivovarská ulice čp. 8. Pracoval jako sazeč v Mitznerově tiskárně v Horšovském Týně, Nádražní ulice čp. 156, kde také bydlel.

MUDr. Willibald Nusshardt / 1784–1847

Narodil se 7. července 1784 v Horšovském Týně jako syn ranhojiče Františka Nusshardta. Na pražské univerzitě získal doktorát medicíny a chirurgie. Později se stal profesorem speciální patologie na pražské univerzitě a primářem ve všeobecné nemocnici. Napsal mnoho odborných lékařských publikací. Učil také na medicínské klinice pro ranhojiče a byl členem humanitární společnosti v Praze. Za své zásluhy získal zlatou čestnou medaili. V Rusku byl vyznamenán řádem sv. Vladimíra. Zemřel 30. května 1847 v Praze.

Pauline Bäuml – von Seydel / 1865–1946

Narodila se ve Vídni 29. května 1865 v nobilitované úřednické rodině dvorního rady von Seydela. Ve Vídni vystudovala uměleckou akademii a v tomto krásném městě na Dunaji poznala také svého budoucího manžela. Georg Bäuml, muž neobyčejného šarmu, mladou umělkyni okouzlil natolik, že po dalších studiích na prestižní akademii v Mnichově s ním navždy odešla pravděpodobně v roce 1899 do Horšovského Týna.

Rafael Mišovský ze Sebuzína / 1580–1644

Právník a český básník se narodil v roce 1580 v Horšovském Týně. Studoval v Praze u jezuitů, potom v Paříži a v Římě. Dosáhl titulu doktora všech práv a působil u odvolacího soudu v Praze. Potom byl jako císařský komisař vyslán do různých měst na Moravě a v hrabství kladském, kde obracel protestantské obyvatelstvo na katolickou víru. Za mnohé služby jej císař Ferdinand II. povýšil v roce 1621 do vladyckého stavu s titulem ze Sebuzína a Horšovského Týna. V roce 1628 mu císař daroval statek Bulíkov a jmenoval jej sekretářem české dvorní kanceláře. Mišovský věrně sloužil 33 let třem císařům.

Šimon Brosius z Horšovského Týna / 1567–1642

Narodil se v roce 1567 v Horšovském Týně. Měl od přírody dar úžasné výmluvnosti a ta mu pomohla ke skvělé kariéře. Z venkovského faráře to postupně dotáhl až na pražského světícího biskupa. V roce 1636 přijel do svého rodného města a vysvětil kostelík Panny Marie Loretánské, který stával v nejvyšším bodě zámeckého parku.

Šimon Plachý z Třebnice / 1560–1609

Narodil se v roce 1560 v Horšovském Týně. Pocházel z významné měšťanské rodiny. Jeho otec Jiří Plachý byl za své zásluhy vyznamenán císařem Maxmiliánem II. znakem, predikátem „z Třebnice" a povýšen do vladyckého stavu. Šimon se po studiích na zahraničních univerzitách stal písařem na radnici v Horšovském Týně.

Václav Šturm / 1533–1601

Jezuita a český spisovatel se narodil v roce 1533 v Horšovském Týně. Na pražské univerzitě získal vzdělání ve filozofii a rétorice. Byl jedním z dvanácti českých mládenců, které král Ferdinand I. poslal v roce 1555 na studia do Říma, kde je ale do koleje nepřijali, protože přišli bez peněz. Ujal se jich sám Ignác z Loyoly, zakladatel jezuitského řádu, a přijal je do své vlastní koleje. Tam Šturm vstoupil do jezuitského řádu a studoval společně s dalšími rodáky z Horšovského Týna Baltazarem Houstounským, Petrem Pěšínem a Volfgangem Pistoriem. Jezuité je připravovali k boji s nekatolíky a za slávu katolické církve a jezuitského řádu.

Virginie Kočandrlová / 1898–1979

Narodila se v Horšovském Týně 19. května 1898 v rodině pozdějšího okresního školního inspektora Franze Zischky. Vystudovala německý učitelský ústav v Praze a první kantorské místo nastoupila v roce 1918 na obecní škole v Bernaticích. Po pěti letech po složení odborné zkoušky přešla na měšťanskou školu do Horšovského Týna. Pod vlivem svého pozdějšího manžela, Čecha, se začala učit česky, složila státní zkoušku a jako první německá učitelka začala vyučovat češtině na zdejších německých školách a v rodině knížete Trauttmansdorffa.

Virginie Zischka / 1876–1956

Narodila se 17. listopadu 1876 v Českých Budějovicích jako druhá dcera vrchního inspektora státních drah Celestýna Schnaydera a jeho manželky Marie Kláry, rozené uherské šlechtičny Kis – Nagy. O několik let později se rodina přestěhovala do tehdy rakouského přístavního města Terstu, kde vychodila smíšenou německo-italskou měšťanskou školu. Vystudovala učitelský ústav ve Vídni. Kantorské povolání však dlouho nevykonávala, neboť se v roce 1897 provdala za horšovskotýnského učitele a pozdějšího okresního školního inspektora Franze Zischku a podle tehdejších zákonů jako vdaná žena nesměla učit. Manželům se narodily tři dcery: Virginie, Klára a Karolína.

Kultura a volný čas

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Certifikát

Certifikát

Informační centrum H. Týn je pro veřejnost otevřeno:
Po–Pá: 8:00–16:00
 

Kalendář akcí

Po Út St Čt So Ne
29
2
30
2
1
3
2
2
3
3
4
3
5
2
6
3
7
3
8
2
9
2
10
2
11
5
12
3
13
3
14
3
15
3
16
4
17
3
18
3
19
5
20
2
21
2
22
2
23
1
24
3
25
2
26
2
27
1
28
1
29
1
30
1
31
1
1 2

Interaktivní mapa

Aktuální počasí

dnes, středa 8. 12. 2021
mírné sněžení 1 °C -3 °C
čtvrtek 9. 12. mírné sněžení 1/-2 °C

Mobilní aplikace

Aktuální informace od nás
Přímo ve vašem telefonu
Více o aplikaci
Stáhněte si naši mobilní aplikaci na