Více o aplikaci
Městské kulturní zařízení
Horšovský Týn
Nám. Republiky 105
346 01 Horšovský Týn
MKZ Horšovský Týn
Narodila se v Horšovském Týně 19. května 1898 v rodině pozdějšího okresního školního inspektora Franze Zischky. Vystudovala německý učitelský ústav v Praze a první kantorské místo nastoupila v roce 1918 na obecní škole v Bernaticích. Po pěti letech po složení odborné zkoušky přešla na měšťanskou školu do Horšovského Týna. Pod vlivem svého pozdějšího manžela, Čecha, se začala učit česky, složila státní zkoušku a jako první německá učitelka začala vyučovat češtině na zdejších německých školách a v rodině knížete Trauttmansdorffa.
V roce 1937, v době fašistické hysterie, se po dlouhé známosti provdala za Josefa Kočandrleho, přednostu zdejší železniční stanice. Manželství zůstalo bezdětné. Po záboru českého pohraničí v roce 1938 musela čelit stále většímu tlaku ze strany zuřivých nacistů, žádajících zrušení manželství s Čechem. Po zatčení svého manžela na jaře 1939 se nervově zhroutila a po roce byla ze zdravotních důvodů penzionována.
Její situace se ani po osvobození v květnu 1945 o mnoho nezměnila. Všichni její příbuzní byli odsunuti do Bavorska a manželova nemoc se stále zhoršovala /trpěl vleklým revmatismem/, a tak našla útěchu ve psaní vzpomínek, které nazvala „Aus der Kleinstadt Bischofteinitz eine Idylle" /volně přeloženo Idylické městečko Horšovský Týn/. V těchto poetických, veršovaných vzpomínkách se vrátila do doby svého dětství a mládí. Vytvořila pestrý obraz života na maloměstě před I. světovou válkou s jeho zvyky, zajímavými příběhy, postavami i postavičkami.
Bohužel, zdravotní stav ani politické poměry jí nedovolovaly návrat k povolání, které měla tak ráda. V roce 1955 ovdověla. Zemřela po dlouhé, vleklé nemoci 4. března 1979 a byla uložena do rodinného hrobu na místním hřbitově.
VK
Regionální nformační centrum Horšovský Týn
Sníh dubnový hnojí, březnový tráví.
Při svatém Vojtěchu dělává trn květem útěchu.
