Václav Šturm / 1533–1601

Po dokončení studia byl Šturm vysvěcen na kněze a vrátil se do Prahy, kde převzal kazatelský úřad v koleji Klementinské. V roce 1565 mu byl v Římě udělen doktorát teologie. Stal se nejhorlivějším a nejobávanějším bojovníkem jezuitského řádu proti kacířům a zejména proti Jednotě bratrské. Jako kazatel se proslavil svou strhující výmluvností. V roce 1575 vypracoval společně s Hostounským pro císaře Maxmiliána II. spis proti České konfesi. V boji proti Jednotě bratrské se proslavil letákem „Šest důvodův pěkných a krátkých, kterýmiž se důvodně prokazuje, že jednota bratří boleslavských z Boha není a že žádný v ní spasen býti nemůže!" /Praha 1587/ Na tento leták mu za Jednotu bratrskou odpověděl Sylvius Uberin.

Jezuitskou nesnášenlivost vůči nekatolíkům Šturm ve svých teologických spisech zakrýval strojenou laskavostí a někdy i zdánlivou pochvalou. Přes toto pokrytectví jsou jeho české spisy významným literárním pramenem. Sám Josef Dobrovský označil jeho bibliografické zprávy za „velmi přesné a správné." Šturm získal velikou vážnost nejen v jezuitském řádu, ale i u ostatních katolíků. V letech 1592 až 1595 byl rektorem jezuitské koleje a akademie v Praze v Klementinu. Posledním jeho působištěm byla jezuitská kolej v Olomouci, kde 27. dubna 1601 zemřel a byl také pochován.

SG