Více o aplikaci
Městské kulturní zařízení
Horšovský Týn
Nám. Republiky 105
346 01 Horšovský Týn
MKZ Horšovský Týn
Jezuita a český spisovatel se narodil v roce 1533 v Horšovském Týně. Na pražské univerzitě získal vzdělání ve filozofii a rétorice. Byl jedním z dvanácti českých mládenců, které král Ferdinand I. poslal v roce 1555 na studia do Říma, kde je ale do koleje nepřijali, protože přišli bez peněz. Ujal se jich sám Ignác z Loyoly, zakladatel jezuitského řádu, a přijal je do své vlastní koleje. Tam Šturm vstoupil do jezuitského řádu a studoval společně s dalšími rodáky z Horšovského Týna Baltazarem Houstounským, Petrem Pěšínem a Volfgangem Pistoriem. Jezuité je připravovali k boji s nekatolíky a za slávu katolické církve a jezuitského řádu.
Po dokončení studia byl Šturm vysvěcen na kněze a vrátil se do Prahy, kde převzal kazatelský úřad v koleji Klementinské. V roce 1565 mu byl v Římě udělen doktorát teologie. Stal se nejhorlivějším a nejobávanějším bojovníkem jezuitského řádu proti kacířům a zejména proti Jednotě bratrské. Jako kazatel se proslavil svou strhující výmluvností. V roce 1575 vypracoval společně s Hostounským pro císaře Maxmiliána II. spis proti České konfesi. V boji proti Jednotě bratrské se proslavil letákem „Šest důvodův pěkných a krátkých, kterýmiž se důvodně prokazuje, že jednota bratří boleslavských z Boha není a že žádný v ní spasen býti nemůže!" /Praha 1587/ Na tento leták mu za Jednotu bratrskou odpověděl Sylvius Uberin.
Jezuitskou nesnášenlivost vůči nekatolíkům Šturm ve svých teologických spisech zakrýval strojenou laskavostí a někdy i zdánlivou pochvalou. Přes toto pokrytectví jsou jeho české spisy významným literárním pramenem. Sám Josef Dobrovský označil jeho bibliografické zprávy za „velmi přesné a správné." Šturm získal velikou vážnost nejen v jezuitském řádu, ale i u ostatních katolíků. V letech 1592 až 1595 byl rektorem jezuitské koleje a akademie v Praze v Klementinu. Posledním jeho působištěm byla jezuitská kolej v Olomouci, kde 27. dubna 1601 zemřel a byl také pochován.
SG
