Městské kulturní zařízení
Horšovský Týn
Nám. Republiky 105
346 01 Horšovský Týn
O životě této šlechtičny toho dnes víme opravdu velmi málo. Narodila se v roce 1651 a v sedmnácti letech se provdala za hraběte Rudolfa Wilhelma /1646–1689/, vnuka hraběta Maxmiliána, prvního Trauttmansdorffa, který získal v roce 1622 panství Horšovský Týn jako pobělohorský konfiskát. Porodila pět dětí, z nichž dospělého věku se dožily pouze tři, mezi nimi Johann Josef /1676–1713/, pozdější mojorátní pán horšovskotýnské primogenitury.
V osmatřiceti letech ovdověla. Byla silně nábožensky založená a dobu svého vdovství vyplnila posilováním katolické církve na svých panstvích a budováním církevních staveb. Její zájem se soustředil zejména na poutní kostel sv. Anny na Vršíčku. Na jižní straně kostela nechala zřídit byty pro 8 poddaných /stavba vyhořela v r. 1945/, kteří obstarávali ostrahu a běžnou údržbu celého rozsáhlého areálu.
Mezi kostelem a usedlostí dala v roce 1697 vybudovat kapli Božího hrobu ve zmenšeném provedení, zcela podle vzoru slavného chrámu v Jeruzalémě. Kaple byla opatřena erby rodin Trauttmansdorffů a Lichtensteinů a deskou s dnes už obtížně čitelným nápisem.
O rok dříve /1696/ dala vytesat pět sousoší a figurálních scén v pískovci zpodobňujících téma Utrpení Krista a sice: Loučení Krista s Marií, Kristus na hoře Olivetské, Bičování Krista, Korunování trnovou korunou a Kristus klesající pod křížem. Sousoší zhotovil mistr českého baroka a jsou umístěna při levé straně cesty z města k poutnímu kostelu. Bohužel, jejich stav je dnes velmi špatný.
Anna Marie se dožila pouze 53 let. Zemřela 4. května 1704 a k poslednímu odpočinku byla uložena do původní rodinné hrobky v klášteře kapucínů, kam byli pohřbíváni Trauttmansdorffové od r. 1654 až do r. 1842, kdy byla vybudována nová hrobka pod kostelem sv. Anny.
VK
Až přijde máj, vyženeme kozy v háj.
Dostaví-li se v květnu častěji bouřky, jest to jistým znamením chladnějšího léta.