Církevní památky

Čečovice

Jedna z nejvýznamnějších a nejpozoruhodnějších gotických staveb domažlického regionu. Bývá označována za záhadu české venkovské architektury 14. století. Architektura a zejména kamenická výzdoba vnějšího pláště i interiéru kostelíka v celkém nevýznamné vsi je totiž ztvárněna podobně, jako architektura velkých katedrál. V interiéru se dochovaly původní gotické omítky s bohatou lineární kresbou a dvě vrstvy renesančních maleb.

Na základě výsledků archeologického průzkumu kostela z r. 1996 lze usuzovat, že nynější kostel byl ve 14. století postaven na místě, kde se již v 10. a 11. století pohřbívalo, a kde snad stála i menší hřbitovní kaple.

Dosavadní datování vzniku kostela kolísá v rozmezí let 1330–1410. Archiktektura kostela vykazuje řadu shodných prvků s katedrálou v Řezně (Regensburg) a s kostelem sv. Jana Křtitele v Nabburgu (okres Schwandorf). Všechny tři kostely jsou pravděpodobně dílem jedné stavební huti, ovlivněné architekturou francouzských katedrál.

Protože stavební vývoj v Čechách se v té době ubíral jinudy, lze tím vysvětlit ojedinělost a snad dokonce výstřednost této stavby v kontextu domácí architektury 1. pol. 14. století. Kostel se stal národní kulturní památkou.

Čečovicím náleží i zámeček, který patří ochráncům památek Jiřího Lábka z Plzně. Ty zámek dostali od původních majitelů, kteří jsou u v důchodovém věku, v roce 1998. V září r. 2001 byl zámeček poprvé zpřístupněn občanům při Dnech evropského dědictví. Zámek vyhořel v roce 1989 a po celá léta chřadl. Nyní ho památkáři opět po malých částech chtějí uvést do původního stavu.

Klášter na Pivoni

Je označován za jednu z cest, kudy do Čech přicházelo křesťanství. Klášter založil nejpozději ve 30. letech 14. století řád Augustiniánů Eremitů. Konvent byla čtyřdílná patrová budova uzavírající pravoúhlé nádvoří. Kněžistě klášterního kostela Zvěstování Panny Marie má ráz nejranější gotiky.

Loď je pak raně barokní. Kostel v 50. letech 19. století vyhořel, obnova střechy a věže se uskutečnila v sedmdesátých letech. Přesto, že presbytář pivoňského kostela je jednou z nejranějších gotických archiktur v Čechách, je dnes kostel v důsledku nedostatku finančních prostředků v celkově žalostném stavu. Klášter byl zrušen za Josefa II., budovy konventu koupil tehdejší majitel poběžovického panství a přeměnil jej na letní rodinné sídlo.

Po druhé světové válce sloužily budovy konventu nejprve armádě, pak jako skladiště státního statku. Klášter ke koupi, neboť klášterní konvent je od ledna roku 2002 v majetku Občanského sdružení pivoňského kláštera Aurelius, na které byl převeden obcí Mnichov na základě darovací smlouvy.

Taktéž klášterní kostel je v majetku Občanského sdružení pivoňského kláštera a to od únoru roku 2003, kdy byl zaregistrován na katastrálním úřadě na základě darovací smlouvy od církve. V letech 2002 a 2003 byla odstraněna většina havarijních stavů klášterního konventu i kostela a v následujících letech by měly pokračovat práce na odstraňování havarijních stavů a také na rekonstrukci celého objektu.

Objekt je zařazen mezi kulturní památky ČR a jako takový je rekonstruován z prostředků Fondu na záchranu architektonického dědictví Ministerstva kultury ČR a za přispění sponzorských darů soukromých subjektů.