Městské kulturní zařízení
Horšovský Týn
Nám. Republiky 105
346 01 Horšovský Týn
Nad kobkou s gotickou klenbou ukrývá věž pět podlaží tvořených samonosnou konstrukcí vybudovanou v roce 1876. Zvonice byla přestavěna v roce 1852. Stopy staršího patrování i zazděných okenních otvorů jsou dosud znatelné. Sedmé podlaží tvoří dodatečně vystavěná barokní zvonice se dvěma zvony, z nichž menší, darovaný Norbertem z Trauttmansdorffu, je datován do roku 1727.
Koncem 19. st. zde visela kopie zvonu slitého roku 1614 a trám stolice byl údajně doplněn letopočtem 1683.
Nad zvonicí uzavírá věž poslední upravené patro, z něhož je možné vstoupit na věžní ochoz.
Z věže můžete shlédnout náměstí Republiky v Horšovském Týně, radnici, měšťanské domy, hrad a zámek, zvonici, kostel sv. Apolináře, kapucínský klášter, kostel sv. Anny, zámecký park, rozhlednu na Šibeničním vrchu a další.
Věž kostela sv. Petra a Pavla v Horšovském Týně od roku 2021 provozuje Římskokatolická farnost, nám. Republiky 3, Horšovský Týn, tel.: 730 592 040.
Městský kostel sv. Petra a Pavla na náměstí Republiky vznikl patrně téměř současně se stavbou biskupského hradu a s vysazením města. Prvně se připomíná v 80. letech 13. století. Původně raně gotická stavba byla přestavěna ve stylu pozdní gotiky ve 2. polovině 15. století, kdy město ovládali Ronšperkové. Pozdně gotickou dispozici si kostel udržel i nadále, přestože byl dvakrát postižen ničivými požáry. Po požáru v roce 1547 nechal kostel opravit Jan ml. z Lobkovic, který je také v kostele pohřben. Jeho nádherný náhrobek byl zničen zřícenou klenbou při dalším požáru v roce 1708. Poté byl kostel zbarokizován. Při poslední rekonstrukci z let 1991–1992 byl opraven krov, vyměněna střešní krytina a obnovena fasáda.
Kostel sv. Petra a Pavla je jednolodní stavba s polygonálním presbytářem, kterou po celém obvodu jistí gotické opěráky. Na severní straně je doplněna pětipodlažní věží s ochozem a barokní zvonicí opatřenou dvěma zvony. Původní velký zvon z počátku 17. století je nyní umístěn v nedaleké zvonici. Věž je v současnosti přístupná veřejnosti a poskytuje zajímavý pohled především na střed města. Západní průčelí kostela zdobí barokní štít, členěný polosloupky a dvěma nikami, kde byly umístěny sochy sv. Petra a Pavla. Ty se nyní nacházejí na nádvoří státního zámku. Presbytář i loď jsou sklenuty valenou klenbou s lunetami, předsíň a podvěží jsou sklenuty křížovou klenbou. Pozdně gotickou přestavbu pak připomíná gotický lomený portál s přetínanými pruty – původní vstup do kostela.
V předsíni bylo v roce 1911 osazeno 11 náhrobníků významných měšťanů a duchovních. Byly sem přeneseny z podlahy lodi kostela. Vnitřní vybavení kostela pochází vesměs z období po roce 1708. Tvoří ho hlavní oltář a dva pobočné oltáře s výzdobou převážně z dílny chebského malíře Melchiora Ditricha. Obrazy představují Svatou rodinu, Boha Otce a Pannu Marii, sochy sv. Petra a Pavla, sv. Norberta a sv. Václava, na bočních oltářích pak sv. Jana Nepomuckého a sv. Josefa. Jeden z bočních oltářů je ozdoben obrazem malířky Paulíny Bäuml. Kazatelna s reliéfy evangelistů a se sochou Krista Dobrého pastýře na stříšce, stejně jako lavice s páskovou a akantovou ornamentikou jsou barokní z první čtvrtiny 18. století.
/text z publikace Paměť domů/
Studený a mokrý duben plní sklepy a sudy.
Copak by to bylo za duben, aby jaro nevyvedl Aprílem.