Kalendář

<< leden 2019 >>
Po Út St Čt So Ne
  1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 31      

Detail [›]Program kina HT leden 2019
Program kina HT leden 2019

Novinky e-mailem

Máte-li zájem o zasílání bulletinu, vyplňte Vaši e-mailovou adresu a v dalším kroku si nastavte o co máte zájem. Později se můžete kdykoliv odhlásit.

*E-mail:

 Odkazy jinam

http://www.horsovskytyn.cz

http://www.horsovsky-tyn.cz/cs

http://www.turisturaj.cz/

http://juniorfest.cz/cs

http://domazlicky.denik.cz/

http://www.radiosumava.cz/index.php

 

 



Věže a rozhledny

Rozhledna na Šibeničním vrchu

 ŠIBENIČNÍ VRCH historie a současnost

KAPLE PANNY MARIE LURDSKÉ

Mezi nenávratně zmizelé památky patří kaple Panny Marie Lurdské, která po několik desetiletí patřila k dominan-tám Horšovského Týna.Stávala jihozápadně od města na vr-chu zvaném Šibeniční poblíž místa, kde bylo od nepaměti vykonáváno právo hrdelní, tedy v lokalitě v minulosti ne prá-vě oblíbené. Původně  zde stávala malá dřevěná kaplička s jednoduchou zvonicí zasvěcená Panně Marii Svatohorské.

 Kaple byla postavena na náklady dvou zbožných sester Anny a Marie Kleinových na jejich pozemku jen pár kroků od polní cesty vedoucí z města k lazeckému statku. Místo se už koncem 19. století stalo oblíbeným cílem nedělních vychá-zek.Vlastní historie kaple však začíná až rokem 1910. V létě tohoto roku se totiž místní mariánské sdružení pod vedením mladého kaplana Leopolda Klimy vydalo na zbožnou pouť do francouzských Lurd (Lourdes). Pro tento účel si nechali zhotovit sochu lurdské Madonny a klečící Bernadetty, které pak byly posvěcené vodou ze zázračného pramenu před jeskyní, kde se podle tradice zjevila v roce 1858 venkovské dívce Bernardettě Soubirusové Panna Maria. Pod silnými dojmy, které způsobuje génius loci, se účastníci pouti při návratu domů rozhodli, že postaví k poctě lurdské Madonny důstojný svatostánek. Ještě téhož roku byl založen organizační výbor, jehož předsedou se stal městský radní Kymer. Stavba se měla realizovat z příspěvků dobrovolných dárců. Zhotovením stavebního plánu byl pověřen plzeňský architekt Adolf Hrussa. Kaple, která svým vzhledem a rozměry připomínala spíše kostelík, byla navržena v novorománském slohu o rozměrech 13 x 6,5 m s patnáctimetrovou věží. Stála na místě dřevěné kapličky na Šibeničním vrchu na pozemcích darovaných sestrami Kleinovými a manželi Krausovými. Výstavba kaple se stala prestižní záležitostí pro město a okolí a každý přispěl podle svých možností: kníže Karel Jan Trauttmansdorff věnoval veškeré stavební dřevo, baron Miller-Hornstein z Nahošic, vlastník cihelny v Blažejově, vypomohl cihlami a taškami, sedláci zapůjčili povozy a koně na dopravu materiálu, nájemce statku v Lazcích Josef Popper zajistil přísun vody. Vážené rodiny Eymerova a Angelisova a slečna Hronová nechaly zhotovit mozaiková okna, paní Stöhrová dala odlít zvon (zmizel někdy za 2. světové války)  a kovářský mistr Wenzel Mahal z Kocourova vyrobil velký románský kříž na věž kostelíka. Sbírka přinesla přes 120.000 rakouských korun, což byla na tehdejší dobu nevídaná suma, která umožňovala pokrýt stavební náklady, ale i budoucí výdaje na provoz. Pro tuto příležitost byla zřízena nadace Panna Marie Lurdská, která v další době s vybranými penězi hospodařila. V červnu 1913 byla za velké slávy kaple vysvěcena budějovickým biskupem Hůlkou a započala se nová poutní tradice. Dvakrát do roka přicházely na Šibeniční vrch dlouhé zástupy věřících na pondělí svatodušní a v říjnu, kdy probíhaly děkovné bohoslužby za sklizenou úrodu. Slavné obřady se konaly ještě v únoru, v měsíci lurdského zjevení a dále o všech mariánských svátcích. Poslední velká pouť se uskutečnila v roce 1939, pak byly velké církevní akce úředně zakázány.

Po roce 1945, zvláště pak po odsunu německého obyvatelstva, nadační činnost zanikla, kostelík na Šibeničním vrchu osiřel a začal pomalu chátrat. Když byla později v bezprostřední blízkosti zřízena vojenská střelnice, došlo v polovině šedesátých let k odstřelu už téměř úplně zdevastovaného objektu.

    

ROZHLEDNA NA ŠIBENIČNÍM VRCHU

Na místě, kde se dříve nacházela již zmiňovaná kaple Panny Marie Lurdské, byla  vybudována nová rozhledna. Představuje ji dřevěná hranolová věž o půdorysu 4,5 m a výšce 21,5 m. Vyhlídková plošina se nachází ve výšce 13 m a návštěvník se na ni dostane po 65 schodech. Vrchol rozhledny tvoří koruna s latinským křížem připomínající bývalou kapli Panny Marie Lurdské. Rozhledna poskytuje dokonalý výhled na Horšovský Týn a jeho okolí, na celé pásmo Šumavy a Českého lesa. Je volně přístupná od 1. května do 30. září. K rozhledně vede značená pěší trasa.

Rozhledna je volně přístupná od 1. 5. do 30. 9., dále 2. a 3. října, o státních svátcích 28. 10. a 17.11. 2010, o vánočních svátcích, na Silvestra a na Nový rok.

 V době mimo sezónu bude možné rozhlednu navštívit po vyzvednutí klíčů v Informačním centru a složení zálohy 500,-Kč.

 

 

Kurzova věž na Čerchově (1042 m n. m)

Klub českých turistů - odbor Domažlice, Mgr. Petr Matějka

Tel.: +420 379 724 600

Otevírací doba:
červenec, srpen 9:00 - 17:00

Rozhledna Koráb

Otevírací doba:
od 9:00 až do soumraku

Svoji nadmořskou výškou 772,90 m náleží Koráb k nejvyšším vrcholům Chudenické vrchoviny.

Věž Arciděkanského kostela

Otevírací doba:
každou sobotu od 11:00 do 15:00

Rozsáhlému obdélníkovému náměstí vévodí 56 m vysoká nakloněná věž arciděkanského kostela se 194 schody.