Kalendář

<< květen 2019 >>
Po Út St Čt So Ne
    1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31    

 

Detail [›]KINO HT KVĚTEN 2019
KINO HT KVĚTEN 2019

Novinky e-mailem

Máte-li zájem o zasílání bulletinu, vyplňte Vaši e-mailovou adresu a v dalším kroku si nastavte o co máte zájem. Později se můžete kdykoliv odhlásit.

*E-mail:

 Odkazy jinam

http://www.horsovskytyn.cz

http://www.horsovsky-tyn.cz/cs

http://www.turisturaj.cz/

http://juniorfest.cz/cs

http://domazlicky.denik.cz/

http://www.radiosumava.cz/index.php

 

 



Kapucínský klášter

Kapucínský klášter

     Barokní klášterní areál kapucínů z let 1650 – 1654 tvoří kostel a trojkřídlá stavba vlastního kláštera doplněná na jihozápadě samostatně stojící budovou opatství. Jak bylo stanoveno regulemi řádu, jedná se o strohou, jednoduchou stavbu budovanou podle jednotného scénáře   (viz kapucínské kláštery v Praze na Loretánském náměstí nebo v Sušici).

     Podle tradice se uvádí, že podnětem ke stavbě bylo zázračné uzdravení Maxmiliána z Trauttmansdorffu. Tento diplomat byl císařem Ferdinandem III. pověřen jednáním se Švédy o podmínkách ukončení války. Během obtížných a vleklých jednání ve vestfálském městě Osnabrücku velmi vážně onemocněl, dostal se do péče špitálních bratří kapucínů a uzdravil se. Jako projev díků za své uzdravení se rozhodl vybudovat na svém panství v Horšovském Týně klášter kapucínů. Toto rozhodnutí bylo schváleno generálním sněmem řádu v roce 1641 v Linci. V roce 1647 navštívil Horšovský Týn řádový kněz Ludvík von Rosenhein, aby zde vybral vhodné místo pro stavbu. Výstavbou kláštera byl pověřen bratr laik Vít ze Štrassburku.

     Položení základního kamene se však Maxmilián z Trauttmansdorffu nedožil, neboť roku 1650 ve Vídni zemřel. Ve svém testamentu zavázal svého univerzálního dědice syna Adama Matyáše realizací stavby. V srpnu 1650 posvětil pražský arcibiskup kardinál Harrach základní kámen a Adam Matyáš k němu přiložil medaili s portrétem svého otce. Prvním představeným kláštera – kvardiánem – byl jmenován Norbert Mogantius. Podle desky zasazené nad vchodem byl kostel zasvěcen sv. Vítu, sv. Františku a sv. Antonínu Paduánskému, avšak od blíže neurčené doby se jako patroni kostela uvádějí, a to citují všechny pozdější odborné publikace, sv. Vít, sv. Václav a sv. Vojtěch.

     V roce 1659 byli přijati první čtyři novici. Původní pozemek areálu se brzy ukázal jako nedostačující, a proto byl přikoupen od měšťana Berky kus pole na klášterní zahradu.

     Počátkem 18. století byl renovován interiér kláštera. V letech 1701 – 1702 byla vybudována hraběcí oratoř, o dvacet let později došlo k rozšíření rodinné krypty Trauttmansdorffů a kostel byl nově vydlážděn a vyzdoben obrazy. V roce 1770 se započalo pod hraběcí oratoří se stavbou knihovny a kaple pro nemocné. V témže roce navštívil klášter během návštěvy u hraběte Trauttmansdorffa císař Josef II., který pak v roce 1785 klášter zrušil. Jelikož šlo o hraběcí majetek, žili kapucíni v klášteře i nadále a brzy po císařově smrti byla činnost kláštera obnovena.

     Významné politické a společenské události z let 1848, 1918 a 1938 se chodu této církevní instituce příliš nedotkly. Podstatný zásah přišel v průběhu 2. světové války. V roce 1939 byl konvent uzavřen. Páteři Ezechiel a Raymund s řádovým bratrem Rufinem museli na příkaz německé policie 23. ledna 1941 z kláštera odejít. Z trojkřídlé budovy byl zřízen internát pro přespolní studenty místních středních škol a později vojenská záložní nemocnice s dvaceti lůžky.

Z historických sklepních prostor, které se nacházely zejména pod klášterní zahradou, byly vybudovány rozsáhlé, odolné válečné kryty pro obyvatelstvo Horšovského Týna. Velká zahrada, v níž mniši dříve pěstovali pro svou obživu i na prodej ovoce a zeleninu, byla rozparcelována na malé pozemky, které se pak pronajímaly místním zájemcům jako zahrádky.

     V roce 1944 daroval kníže Karel Josef Trauttmansdorff areál kláštera s výjimkou kostela

a opatství městu. Koncem téhož roku došlo k přestavbě internátu na nouzové obydlí pro četné německé válečné uprchlíky z Pobaltí, Východního Pruska a Slezska. Tyto byty po pozdějších úpravách sloužily jako obecní byty do přelomu tisíciletí.

     Kapucíni se do kláštera vrátili v roce 1945. Po únorovém převratu v roce 1948 byla v Československu zlikvidována demokracie a začala komunistická diktatura. Komunistická strana Československa zahájila rozhodující útok proti tzv. reakci a za jednu z hlavních reakčních sil označila katolickou církev. Zákrok proti ní byl připraven ve spolupráci s ministerstvem vnitra jako vojenská akce. Nejvyšší představení řádů a řeholní kněží byli obviněni ze špionáže, přechovávání zbraní a přípravy protistátního převratu. V tisku a rozhlase byla rozpoutána propagandistická kampaň proti klášterům, kterou vyvrcholila přípravná etapa pro akci „K“. V noci z 13. na 14. dubna 1950 byla většina mužských klášterů obsazena policejními jednotkami a řeholníci byli násilím odvezeni do tzv. centralizačních klášterů. Pro vybrané řádové hodnostáře byly zřízeny dva internační kláštery. K trvalému zrušení kapucínského kláštera v Horšovském Týně došlo 4. května 1950. Při tomto zásahu byl nejdříve odvezen řádový bratr devětapadesátiletý Karel Hlavica Policie mu zabránila, aby si vzal svůj kufr, ve kterém měl své osobní věci! Teprve 19. května nařídila revizní komise, aby byl tento kufr poslán do centralizačního tábora v Broumově, kde byl Karel Hlavica internován. Kvardián (představený kláštera) Bohumil Barták a jeho hospodyně Justýna Josífková byli prozatím ponecháni v klášteře a prováděli soupis majetku, který nařídil Státní úřad pro věci církevní v Praze (SÚC). Soupis řídil zmocněnec SÚC Jan Červený za přítomnosti církevního tajemníka Okresního národního výboru v Domažlicích Rudolfa Turka a kontrolní komise ONV. Zmocněnec SÚC převzal od P. B. Bartáka veškerý církevní nemovitý i movitý majetek. Vzácné a umělecky hodnotné předměty byly sepsány. Veškerý majetek byl přidělen do vlastnictví Náboženské matice. Nemovitosti převzal do užívání Místní národní výbor v Horšovském Týně.

      Klášterní knihovna obsahovala dva středověké rukopisy, 24 novějších rukopisů, 32 inkunábulí  (prvotisky do roku 1500) a 2500 starých tisků většinou náboženského obsahu v latinském, německém a českém jazyce. Knihovnu převzala Státní studijní knihovna v Plzni. Spolu s knihovnou byl do Plzně odvezen i klášterní archív. Umělecké vybavení bylo převedeno do sbírek městského muzea. Klášterní kostel byl v roce 1952 odsvěcen a stal se skladištěm velkoobchodní firmy Domácí potřeby. Část objektu a sklepení využívalo spotřební družstvo Jednota jako sklad .

     V současné době je majetkem celého areálu Město Horšovský Týn, které zde provádí pouze nutné opravy. V letech 2006 – 2014 se připravovala celková rekonstrukce objektu. Z té však z různých důvodů sešlo.
/text z publikace Paměť domů/

 

VZÁCNÉ SOCHY Z KŘÍŽOVÉ CESTY BYLY RESTAUROVÁNY A V BUDOUCNU VYTVOŘÍ LAPIDÁRIUM

 Součástí Kapucínského kláštera v Horšovském Týně je kostel sv. Víta, který v minulosti sloužil jako sklad. Postupně chátral jako celý klášter. Před několika lety Město rozhodlo, že zde umístí sochy z Křížové cesty od kostela sv.Anny. Jedná se o vzácné sochy z roku 1755 v životní velikosti. I přesto, že se částečně rozpadaly a byly značně poničeny, jejich přestěhování do vnitřních prostor jim dalo naději na záchranu. Na restaurování těchto soch pracuje již čtvrtý rok Kateřina Amortová, ak. soch., restaurátorka. „Pracuji samostatně i v kolektivu a ke spolupráci si vybírám i studenty, kteří se připravují na restaurátorské práce ze sochařských ateliérů středních i vysokých škol. Restaurování soch z Křížové cesty ke sv. svaté Anně jsme úspěšně dokončili a dne 9.8.2016 byly zkolaudovány dr. Kovaříkem z Plzně. Teď stojíme před portálem do kostela sv. Víta, který je v havarijním stavu. Nutná je však i oprava ostění a dveří, které jsou původní, z pol. 18století. Naštěstí se dá vše zachránit. Pan starosta Mothejzík je nakloněn obnově těchto prostor “ dodala na závěr pí. Amortová.
A co na to starosta pan Václav Mothejzík? ,,S paní Amortovou spolupracujeme již řadu let. Klášterní kostel bývalého kapucínského kláštera bychom v budoucnu chtěli  využívat jako víceúčelový, např. pro příležitostné výstavy nebo jako koncertní prostor.Uvažujeme i o využití jako smuteční síň.Zřízení lapidária pro restaurované sochy i jejich neošetřené fragmenty určí připravovaný projekt.“ dodal starosta.
Vzácné sochy z Křížové cesty budou na Dny evropského dědictví 10. 9. – 11. 9. 2016 poprvé představeny veřejnosti po jejich restaurování. Umístěny budou na levé straně kostela sv. Víta v pořadí, v jakém byly umístěny na Křížové cestě ke kostelu sv. Anny u Horšovského Týna.
Autor: Jaroslav Čedík  /Zpravodaj Města Horšovský Týn, září 2016/