Kalendář

<< červenec 2019 >>
Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31        

Detail [›]KINO ČERVENEC 2019
KINO ČERVENEC 2019


Novinky e-mailem

Máte-li zájem o zasílání bulletinu, vyplňte Vaši e-mailovou adresu a v dalším kroku si nastavte o co máte zájem. Později se můžete kdykoliv odhlásit.

*E-mail:

 Odkazy jinam

http://www.horsovskytyn.cz

http://www.horsovsky-tyn.cz/cs

http://www.turisturaj.cz/

http://juniorfest.cz/cs

http://domazlicky.denik.cz/

http://www.radiosumava.cz/index.php

 

 



Rozhledna na Šibeničním vrchu

Rozhlednu na Šibeničním vrchu /459 m n.m./ postavilo Sdružení pro výstavbu rozhledny /www.rozhledna-ht.ic.cz/ v roce 2010.

Sdružení bylo založeno v roce 2004 s cílem oživit bývalé poutní a výletní místo, kde stávala do poloviny 60. let minulého století poutní kaple Panny Marie Lurdské. 

Rozhlednu představuje dřevěná hranolová věž o půdorysu 4,5 x 4,5 m, vysoká 21,5 metru . Vyhlídková plošina se nachází ve výšce 13 metrů a návštěvník se na ni dostane po 65 schodech. Vrchol rozhledny tvoří koruna s latinským křížem připomínající bývalou kapli.

ROZHLEDNA JE VOLNĚ PŘÍSTUPNÁ CELOROČNĚ.

Na rozhledně se nachází také expozice muzea Horšovskotýnska, kterou tvoří informační tabule: Kapličky v okolí, Kříže a boží muka, Selské usedlosti, Mlýny a Poutě.

K rozhledně vede i naučná stezka, na níž je umístěno 6 informačních tabulí a zastavení:
1. zastavení u bývalého městského pivovaru v Pivovarské ulici
2. zastavení na prvním vrcholu Šibeničního vrchu
3. zastavení v úžlabí mezi oběma vrcholy
4. zastavení na vrcholu s rozhlednou
5. zastavení u studánky V potocích
6. zastavení u Lazeckého potoka
Kilometráž: cca 2,5 km. Začínáme u informačního centra na  náměstí v H. Týně.
Autem lze k rozhledně zajet také. Po silnici H. Týn - Blížejov - v obci Lazce odbočíte doleva a dojete přímo k rozhledně.

Detail [›]
-
Detail [›]
-

Kaple Panny Marie Lurdské

           Mezi nenávratně zmizelé památky patří kaple Panny Marie Lurdské, která po několik desetiletí patřila k dominantám Horšovského Týna. Stávala jihozápadně od města na vrchu zvaném Šibeniční / Galgenberg / poblíž místa, kde bylo od nepaměti vykonáváno právo hrdelní, tedy v lokalitě v minulosti ne právě oblíbené.

           Původně zde stávala malá dřevěná kaplička s jednoduchou zvonicí zasvěcená Panně Marii Svatohorské. Kaple byla postavena na náklady dvou zbožných sester Anny a Marie Kleinových na jejich pozemku jen pár kroků od polní cesty vedoucí z města k lazeckému statku. Místo se už koncem 19. století stalo oblíbeným cílem nedělních vycházek.

          Vlastní historie kaple však začíná až rokem 1910. V létě tohoto roku se totiž místní mariánské sdružení pod vedením mladého kaplana Leopolda Klimy vydalo na zbožnou pouť do francouzských Lurd. Pro tento účel si nechali zhotovit sochu lurdské Madonny a klečící Bernadetty, které pak byly posvěcené vodou ze zázračného pramenu před jeskyní, kde se podle tradice zjevila v roce 1858 venkovské dívce Bernadettě Soubirusové Panna Maria. Pod silnými dojmy, které způsobuje genius loci, se účastníci pouti při návratu domů rozhodli, že postaví k poctě lurdské Madonny důstojný svatostánek.

          Ještě téhož roku byl založen organizační výbor, jehož předsedou se stal městský radní Eymer. Stavba se měla realizovat z příspěvků dobrovolných dárců. Zhotovením stavebního plánu byl pověřen plzeňský architekt Adolf Hrussa. Kaple, která svým vzhledem a rozměry připomínala spíše kostelík, byla navržena v novorománském slohu o rozměrech 13 krát 6,5 m s patnáctimetrovou věží. Stála na místě dřevěné kapličky na Šibeničním vrchu na pozemcích darovaných sestrami Kleinovými a manželi Krausovými.

         Výstavba kaple se stala prestižní záležitostí pro město a okolí a každý přispěl podle svých možností: kníže Karel Jan Trauttmansdorff věnoval veškeré stavební dřevo, baron Müller_Hornsten z Nahošic, vlastník cihelny v Blížejově, vypomohl cihlami a taškami, sedláci zapůjčili povozy a koně na dopravu materiálu, nájemce statku v Lazcích Josef Popper zajistil přísun vody. Vážené rodiny Eymerova a Angelisova a slečna Hronová nechaly zhotovit mozaiková okna, paní Stöhrová dala odlít zvon (zmizel někdy za 2. světové války)

 a kovářský mistr Wenzel Mahal z Kocourova vyrobil velký románský kříž na věž kostelíka. Sbírka přinesla přes 120.000 rakouských korun, což byla na tehdejší dobu nevídaná suma, která umožňovala pokrýt stavební náklady, ale i budoucí výdaje na provoz. Pro tuto příležitost byla zřízena nadace Panna Marie Lurdská, která v další době s vybranými penězi hospodařila.

        V červnu byla za velké slávy kaple vysvěcena budějovickým biskupem Hůlkou a započala se nová poutní tradice. Dvakrát do roka přicházely na Šibeniční vrch dlouhé zástupy věřících – na pondělí svatodušní a v říjnu, kdy probíhaly děkovné bohoslužby za sklizenou úrodu. Slavné obřady se konaly ještě v únoru, v měsíci lurdského zjevení a dále o všech mariánských svátcích. Poslední velká pouť se uskutečnila v roce 1939, pak byly velké církevní akce úředně zakázány.

        Po roce 1945, zvláště pak po odsunu německého obyvatelstva, nadační činnost zanikla, kostelík na Šibeničním vrchu osiřel a začal pozvolna chátrat. Když byla později v bezprostřední blízkosti zřízena vojenská střelnice, došlo v polovině šedesátých let k odstřelu už téměř úplně zdevastovaného objektu.

        V roce 2004 vzniklo v Horšovském Týně občanské sdružení s cílem oživit toto poutní místo. Rozhodlo se na místě bývalé kaple postavit rozhlednu. Záměr se podařil, a tak v roce 2010 získal Horšovský Týn novou turistickou atrakci – vyhlídkovou věž, která i svým křížem na vrcholku připomíná zbořenou kapli.
/text z publikace Paměť domů/

Přílohy